Moje žena, co není moje žena, mi řekla, ať jdu koupit rohlíky. Tak jsem šel a cestou mi došlo, že na ně nemám peníze. Přišel jsem do krámu a tam jsem si půjčil sto korun a koupil jsem si tam ty rohlíky za dvacet korun. Kde jsem vzal těch dvacet korun se mne neptejte, za to může Kalousek, symbol korupce, už v roce 1993. Cestou domů jsem tu vypůjčenou stovku hodil do své prázdné poštovní schránky. Tu jsem pak sám od sebe koupil za deset tisíc. Kde jsem vzal deset tisíc se mne neptejte, do toho Vám nic není, já jen vlastním, nepodnikám. Rohlíky, schránku a tři miliardy jsem kvůli Kalouskovi teď musel napsat na svoji ženu, co není moje žena. Ale pan prezident už podal ústavní stížnost. Moje žena, zatímco jsem byl pro rohlíky, tak získala dotaci na koupi pekárny, dal jsem ji dětem, děti ji daly mně. Za těch 10 tisíc, co jsem koupil vlastní poštovní schránku se stokorunou uvnitř, jsem pak koupil svoje vlastní akcie. Stálo to dvě miliardy, možná tři, já peníze nepočítám. A teď už je to objasněné, za všechno může Kalousek a zavřete toho pekaře, protože mi nedal účtenku na rohlíky a těch sto korun si od něho v roce 2013 půjčil Kalousek.